Návrat ztraceného světla (2002)

S Vaším laskavým dovolením sobě a Bohu

Návrat ztraceného světla

Bože lidi
to musí být krása
Bez uzdy a sedla
na Pegasa vyskočit
a z hřbetu toho oře
rozhlížet se po nebeském dvoře

/ dotyky Múz /


Řasy stáhly tvoje víčka
jako těžké rolety
Už skomírá v šeru svíčka
zažehnutá před lety
A já nevím - s nocí temnou
kterou cestou mám teď jít
Pro ty chvíle cos byl se mnou
vždycky stálo zato žít

Den co den teď se mi zračí
s ránem krůpěj na čele
Vím - to není pot - to pláčí
se mnou padlí andělé

/ bolístka bolavá /


V ten den kdy jsi se narodil
v ten den víc slunce hřálo
A rozvila se poupata
co ještě dřímat chtěla
Vtiskla jsem prstem drobný křížek
doprostřed tvého čela
a druhý křížek na ústa
a třetí kousek od srdíčka
Tak se to přece vždycky dělá
A já jsem tolik tolik chtěla
aby tam v nebi tvoje svíčka
silným a jasným plamenem
svítila nám všem na cestu

V ten den kdy jsi se narodil
v ten den se cosi stalo
Tak moc jsem byla bohatá
až zářila jsem celá
Když pak ten křížek vtiskla jsem
doprostřed tvého čela
a druhý křížek na ústa
a třetí kousek od srdíčka
a první pusu dát ti směla
začala v nebi moje svíčka
silným a jasným plamenem
i bez kněze a bez křestu
ti věrně svítit na cestu

/Igo, můj synu/


Zakukala žežulička
z doubravy
že se kvapem blíží
termín popravy
Když na bolest z lásky
není žádný lék
Ztrápenou je hlavu
Líp dát na špalek

/na lidovou notu/



Sbírku Návrat ztraceného světla obsahující 39 básní a doplněnou o grafiku pana Dalibora Borovce si můžete za 130kč včetně poštovného a balného objednat zde, nebo v knihkupectví bhakti.





Upozornění: Veškeré ukázky z básnických sbírek zveřejněné na těchto stránkách je zakázáno kopírovat, dále šířit a rozmnožovat!
©